Dřív jsem chápala Davidovo aktivity s TantraFlow v oblasti bi-gay tantry jako samostatnou disciplínu v té naší tantrické české rodině. Ano, doteď uznávám jasné technické a sociálně kulturní specifiky, ale v tom podstatném a hlubším to vlastně přestávám vydělovat. Je jedna sexuální energie v nás, čistá, životadárná, ohnivá, potěšující. Způsoby, jak se k ní dostat, jak ji zažehnout, prožívat, jak ji realizovat, jsou pak jiné nejen u komunity gayů, lesbické, ale vlastně naprosto u každého jednotlivce.

Všude najdeme odlišný spouštěč naší sexuální energie, jinak namíchaný předchozími zkušenostmi, rodinou či karmou. Jsou to jen trochu odlišné cesty k té naší nejčistější esenci. Máme všichni stejnou zranitelnost, stejné černé díry v srdci, stejnou potřebu lidského soucítění, odstranění masek a škrabošek, ve kterých už se nám nechce moc pobývat. Dotek, tantra, potěšení, extáze – to vše je silný prožitkový nástroj v našem hledání, propadech, vítězství či nedůvěře, ať milujeme muže, ženy nebo oboje. Jsme všichni namícháni z „vnitřní ženy“ i „muže“, ať máme přiděleno shůry tělo mužské či ženské. Tak se možná dorovnáváním či převrácením těchto pólů v běhu života můžeme dočkat toho, že nás může přitahovat v některé jeho etapě stejné pohlaví, nebo obě zároveň. Aspoň nám ženám se to občas stává, a není to také špatně. Proto už nic tak kategoricky nerozděluji.

A přesto cítím, že v jistém smyslu je tato oblast „pole neorané“ a věcí výjimečnou. Kdo se mu bude s láskou a pochopením věnovat, může pocítít velkou návratnost své duchovní investice. Považuji své kamarády gaye za skupinu velmi soudržnou, stmelenou jistou výlučností (jako jsme ostatně i my, co jsme si vybrali tantru ) a bojem o své místo na slunci se všemi předsudky, posměchem a nepochopením často těch nejbližších členů rodiny.

Snad už postupně začíná ustupovat ona „malost “ a strach společnosti z toho, co je jiné. Tantra, jak ji v prostředí gayů cítím já, pak může kromě všech těch nádherných věcí, co obecně člověku dává, přinést právě do téhle skupiny plnou akceptaci, která jim dovolí si vědomě a s potěšením užívat to, čím jsou. V tomhle láskyplném hravém sebepřijetí „jiné“ sexuality a její kultivaci, vidím velké možnosti působení. Je to asi výzva a učitelský úkol na celý život...

Autorka PhDr. Helena Křováková je lektorkou.